Domů Články Když spánek zlobí
Facebook
Váš košík je prázdný

Když spánek zlobí

Když spánek zlobí

Spánek je životně důležitý a nezbytný pro správné fungování našeho organismu. Ač to tak na první pohled nevypadá, v našem těle během něj probíhá mnoho významných procesů od tvorby hormonů až po upevňování paměti. Proto objeví-li se poruchy spánku, není to žádná legrace.

Když bylo Anetě Jičínské osm, stal se spánek její běžnou odpolední činností. Prospala celé hodiny. Pak přišel dopis ze školy, že Aneta usíná i při hodinách. Její matka tušila, že něco nebude v pořádku, a zavedla dceru k lékaři. V tu chvíli neměla ani ponětí, jaké peripetie tím odstartovala. „Říkali, že jsem hysterická matka a že si vymýšlím. Doktoři si nás přehazovali jak horký brambor,“ vypraví Markéta Jičínská. „Po dvou měsících strávených v nemocnici a nekonečné řadě testů jsme se dozvěděli, že Aneta trpí narkolepsií.“

Toto onemocnění je totiž velmi vzácné a postihuje přibližně 1 promile populace. Projevuje se nepřekonatelnou touhou spát během dne – narkoleptici usínají i v takových situacích, jako je rozhovor nebo řízení automobilu. Často ho také doprovází svalová slabost, takže nemocný může i upadnout. „Problémem je, že tito lidé zůstávají dlouho nediagnostikovaní a jsou spíše obviňováni z lenosti. Může tak trvat i několik let, než se dozvědí správnou diagnózu,“ potvrzuje slova paní Jičínské doktorka Iva Příhodová z Centra pro poruchy spánku a bdění, které sídlí v budově Neurologické kliniky na pražském Karlově náměstí. Právě tady malé Anetě pomohli a dnes – ve svých jedenácti letech – se už úspěšně léčí. Čeká ji však život s léky a bez řidičského průkazu.

Podle doktorky Příhodové trpí nejrůznějšími poruchami spánku přibližně třetina populace. Lidé však velmi často problémy se spánkem podceňují a mnoho poruch se tak nezjistí. Nejčastěji se lékaři setkávají s insomnií neboli nespavostí. Tímto termínem označují stav, kdy člověk obtížně usíná, spí přerušovaně, krátce a následující den se cítí nevyspalý. Nespavost velmi často postihuje osoby s depresemi, v trvalém stresu nebo alkoholiky. Můžeme si ji také přivodit špatnými návyky.
Na paměti je třeba mít především to, že nejen málo, ale i mnoho spánku škodí. Z lékařských studií dokonce vyplývá, že riziko úmrtí na cévní mozkovou příhodu je nejvyšší u těch lidí, kteří spí více jak 9 hodin denně. Mluvíme-li tedy o optimální době spánku u dospělého člověka, zpravidla se uvádí 7-8 hodin. Ideální délka se samozřejmě řídí individuálními potřebami. „Někdo má menší potřebu spánku,“ potvrzuje doktorka Monika Golková. Jako prezidentka Asociace medicíny proti stárnutí však upozorňuje: „Pokud někdo dlouhodobě zanedbává spánek, na těle se to začne za nějakou dobu projevovat. Ukládá se více podkožního tuku a člověk tloustne, aniž by se přejídal, není fit a cítí se unavený. Urychlují se procesy stárnutí, protože nedochází k dostatečné regeneraci organismu. Hrozí větší riziko kardiovaskulárních chorob, větší riziko cukrovky, zkracuje se věk.“

Spánek a hormony

Když spánek zlobí Vliv spánku na celkové zdraví je nesporný. Účastní se obnovy sil, pozitivně působí na imunitní systém a v dětství a dospívání podporuje růst. Děje se tak díky uvolňování růstového hormonu. Špatné vylučování tohoto hormonu při poruchách spánku může vést k zvýšené hladině inzulínu a hormonů štítné žlázy. Lidem, kteří mají problémy se spánkem, také hrozí vyšší riziko obezity. Dochází totiž k narušení hladiny hormonů, které zodpovídají za regulaci hladu a chuti k jídlu. Chcete-li úspěšně zhubnout, neměli byste tedy význam spánku podceňovat. Spánek má vliv rovněž na fungování našeho mozku, především prostřednictvím hormonu melatoninu. Tento hlavní antioxidant má za úkol ochraňovat mozek, obnovovat paměť a zlepšovat pozornost.

Studie na univerzitě v Princetonu zjistila, že nedostatek spánku ovlivňuje negativně tvorbu vzpomínek. Špatná paměť a koncentrace může být podle studie způsobena tím, že v důsledku zvýšené hladiny stresových hormonů mozek vytváří méně nových buněk. Jiný výzkum, tentokrát na dvou univerzitách v Singapuru, zase ukázal, že u lidí s dlouhodobým nedostatkem spánku funguje mozek po jistou dobu normálně. To v nich může vyvolat dojem dostatečné bdělosti. Jenže pak se u nich velmi rychle dostaví zpomalené reakce, výpadky zraku a nepozornost, což může mít obzvláště v případě profesionálních řidičů či lékařů fatální následky.

Se spánkem však nesouvisí jen životně důležité procesy, ale také náš vzhled. Spánek hraje obrovskou roli pro pleť. Během něj dochází k látkové výměně, detoxikaci a produkuje se řada látek hormonální i nehormonální povahy, které jsou nezbytné pro regeneraci pleti. Například již zmíněný melatonin, který se přidává do krémů s omlazujícím účinkem.

Spánek můžeme hodně ovlivnit stravou. Třeba tím, že určitými potravinami jsme schopni si nastimulovat tvorbu některých důležitých látek, které souvisí se spánkem, například melatonin. K tomuto účelu jsou vhodné banány nebo rajčata. Dále tak, že jíme vyváženou stravu a před spaním se nepřejídáme.

Věděli jste, že ...

  • Spánkový cyklus se skládá z 5 fází – 1 fáze REM (tzv. paradoxní spánek) a 4 fází non-REM spánku, které se liší svou hloubkou. Spánkových cyklů se během noci prostřídá zhruba 5.
  • V průběhu života se délka a kvalita spánku mění. Zatímco malé děti spí 16-19 hodin, průměrná délka spánku u starších lidí se pohybuje kolem 5-7 hodin. Čím jsme starší, je spánek lehčí a častěji přerušovaný, spánkové cyk¬ly jsou nepravidelnější. Lidé nad šedesát spí hlubokým spánkem jen několik minut, zatímco dvacetiletí v něm stráví tři čtvrtě hodiny.
  • V moderní době došlo k výraznému zkrácení doby spánku – z průměrné délky 8,9 h v roce 1960 na 6,9 v roce 2002.
  • Náklady na nehody způsobené v souvislosti s nedostatečným spánkem a přepínáním organismu v nočních hodinách se ve Spojených státech ročně pohybují okolo 60 – 80 miliard dolarů ročně.
  • Poruchy spánku způsobují zvýšení krevního tlaku a rizika kardiovaskulár¬ních chorob, např. infarktu myokardu až o 30 %.

Aby se Vám dobře spalo

  • Uléhejte a vstávejte pravidelně ve stejnou dobu. Pokud možno nepospá¬vejte během dne. Zajistěte si přes den dostatek pohybové aktivity.
  • Těsně před spaním naopak necvičte a snažte se spíše relaxovat. Nemůže¬te-li usnout do 30 minut, vstaňte a věnujte se nějaké monotónní činnosti.
  • V posteli nejezte, nečtěte ani nesledujte televizi. Před spaním nepijte čaj, kávu, zkrátka nic s obsahem kofeinu. Vyhněte se pravidelné konzumaci alkoholu.
  • Z chladnější (17-21 stupňů), dobře větrané ložnice odstraňte veškeré rušivé elementy: počítač, telefon, rádio. Místo, kde spíte, má být výhradně zónou odpočinku. Samozřejmostí je ticho a tma. Spánek můžeme hodně ovlivnit stravou. Třeba tím, že určitými potravinami jsme schopni si nastimulovat tvorbu některých důležitých látek, které souvisí se spánkem, například melatonin. K tomuto účelu jsou vhodné banány nebo rajčata. Dále tak, že jíme vyváženou stravu a před spaním se nepřejídáme.

Další poruchy:

  • Syndrom neklidných nohou. Spánek narušují pocity brnění či pálení na dol¬ních končetinách. Důsledkem je zvýšená ospalost během dne.
  • Spánková obrna. Člověk není několik minut po probuzení schopen pohy¬bu. Paralýza po chvíli odezní.
  • Spánková opilost. Pacient po probuzení plně nevnímá a jeho pohyby připomínají opilce. Stejně jako předchozí onemocnění někdy doprovází závažnější poruchy a samostatně se zpravidla neléčí.

Text: MUDr. Monika Golková